Život a kariéra Jamese Cooka

James Cook (1728-1779) byl britský námořní důstojník, kartograf a cestovatel, který je známý svými třemi velkých mořeplachetními výpravami po většinu 18. století. Jeho cesty byly jednou z nejvýznamnějších vědeckých událostí v historii a přinesly mnoho objevů, mapování a poznatků o světě.

Cook se narodil ve vesnici Marton u Middlesbroughu ve Yorkshiru jako třetí ze sedmi dětí Jamese Cooka staršího a Graces Pace. Od mládí se zabýval námořstvím a v roce 1741 se připojil k britskému královskému námořnictvu, kde začal kariéru na obchodní loďce. Po dvou letech služby byl captaincooks.cz převelen ke královským válečným lodím, kde rychle zúročil své dovednosti a získal pozici důstojníka.

Krátké objevení Havajských ostrovů

Cookova první velká mise proběhla v roce 1768-1771 pod názvem „Experimentální výprava ke zdokonalení navigace“. Cílem byla obloha planety Uran, která se měla dostat do konjunkce s planetou Jupiter. Cook se na lodi HMS Endeavour vydal ze Plymouthu a plavil se kolem Afriky skrz Tichý oceán do nového světa.

Na této cestě objevili i prvního Havajského ostrova, který jim nazvali ostrov Oahu. To byl první přímý kontakt Evropanů s domorodými obyvateli Havaje a Cook se stal prvním Evropským námořníkem, kdo navštívil tuto lokalitu.

Další cesty: „Výprava do Austrálie“ a „Velká severní expedice“

Mezi lety 1772-1775 vedl Cook druhou velkou cestu jako kapitán lodi HMS Resolution. Cílem byla plavba okolo jižního pólu po Tichém oceánu a objevování nových zemí na jihozápadním kontinentě.

V letech 1769-1771 se Cook vrátil zpět do Anglie, aby byl vyznamenán a povýšen za své dosavadní úspěchy. Poté pokračoval ve svých výpravách, tentokrát jako velitel lodi HMS Discovery při plavbě po severovýchodním pobřeží Asie.

Kartografie, etnologie a objevy

Mezi ostatními Cookovými velkými objevy patří i objevení Nového Zélandu v roce 1769. Ten se stal jedním z jeho nejrozsáhlejších výpravních úkonů: během této cesty mapoval pobřeží obou ostrovů, interagovával s domorodci a vytvořil řadu kartografických map.

Cookova mise byla také důležitým momentem pro evropskou etnologii. Na jeho cestách navštívil několik národů, např. Havajské ostrovy, Nový Zéland i další země jižní Asie. Stál v kontaktu se všemi z nich a sestavoval úplné popis jejich obřadů.

Kritika a komentáře Cookovy cesty

Vedle toho, že Cookova výprava přinesla velké objevy, byla kritizována i za několik faktorů. Prvním bylo porušování britských zákonů. Povoleno bylo prohlížení severního moře (tj. pobřeží severní Asie), nikoli vyplutí do Tichého oceánu s cílem objevit nové země.

Dalším bodem kritiky byla Cookova metoda sběru geologických vzorků a ukázkových kamínků z nových území, které se staly velkým impulzem k vědecké kariéře britské geologie. Jedinou úniky, jak řekl Cook, bylo přetnutí několika domorodců ze zranění jejich obranných štítu z papíru.

Návrat do Británie a smrt

Cookova třetí velká mořská expedice proběhla v letech 1776-1779. Ten se vrátil zpět do Anglie, ale cestou domů byl uvězněn Francouzi za účast na kolonizaci severního pobřeží Francie.

V roce 1784 Cookovo jméno objevilo francouzské námořnictvo v Tichém oceánu a jeho první válečné zásoby přinutily k zahájení třetí války mezi oběma národy. Když se Cook vrátil domů, po čtyřiceti letech aktivní služby v Britském království, zemřel 14. února na plachtění ve věku padesát jednoho roku a byl pohřben za poctu u kostela St. Mary Woolnoth v Londýně.

Inspirace a vliv

Cookovy cesty přinesly obrovský impuls pro geografii a objevy během své doby a vedly k mnoha dalším objevením na různých kontinentech. K nim patří i nové objevy na pobřežích Jižní Ameriky, Afriky nebo Indie.

Navíc Cookova mapa byla významným příspěvkem do světa navigace v 18. století: prohlásil ji za mapu Tichého oceánu, který nebyl nikdy plně známý a rozkládal se od severního pobřeží Evropy po pobřežní linii Austrálie.

V závěru Cookovy cesty jeho objevy vyvolaly mnoho reakcí veřejnosti i mezi vědci. Jisté je to, že jejich význam pro vědeckou komunitu na dlouhou dobu přetrvával a připomínal Evropě i dalších kontinentům otevřenost k objevování nových světů.

Jako takové Cookovy cesty vyjadřují jak potřebnost úsilí o objevení nových zemí, tak důležitý příspěvek vědy ke správnému porozumění lidského světa.